Zápasíte s knihami v originále? Chtěli byste se do nich začíst, zlepšit se v cizím jazyce, ale nějak to nejde? Ruší vás neznámá slovíčka. Štve vás, že ihned všemu nerozumíte. Po chvilce louskání textu jste unavení. A tak cizojazyčnou knihu odložíte na neurčito někam do police, kde na ni vrháte vyčítavé pohledy. Vezměte ji dnes na milost. Společně ji oprášíme a podíváme se na to, zda je pro vás vůbec vhodná. A také jak to udělat, abyste se na čtení těšili.

O tom, jak je čtení v originále pro váš jazykový posun důležité, jste už jistě slyšeli. Anebo možná četli v našem článku. Čtení vám společně s poslechem rozšíří bez nudného biflování pasivní slovní zásobu, ze které si pak uděláte tu aktivní.

Díky čtení a poslechu můžete v jazyce mluvit a psát. Obráceně to nefunguje. Proto se čtení nebojte a naučte se ho mít rádi. Máme pro vás hned 5 vychytávek, které vám v tom pomohou.

1Vyberte si čtení na úrovni

A teď úplně nemyslíme to, že by třeba dívčí zamilované romány byly pod vaši úroveň. Kniha, kterou si vyberete, by měla odpovídat vaší jazykové úrovni. Jste-li začátečník, rozhodně se zatím nepouštějte do originálních děl velikánů jako je William Shakespeare nebo Alexandr Dumas. Důvod je celkem jasný.

„Když budete ve slovníku hledat každé druhé slovo, čtení vám půjde hodně pomalu a nebude vás to vůbec bavit.“

Váš ideální text by neměl obsahovat více než 10 % neznámých slov. Hmm… ale jak to spočítat? Je na to takový jednoduchý trik. Vyberte si jednu stránku z knihy, kterou chcete číst a spočítejte, kolik je na ní slov. Potom si text na stránce přečtěte a sepište nebo podtrhněte ta slovíčka, která neznáte a nedokázali jste si jejich význam odvodit ani z kontextu.

A teď si spočítejte, kolik je to procent. Počet neznámých slov (např. 15) vydělte celkovým počtem slov na stránce (např. 250) a vynásobte 100. A máte výsledek. V našem příkladu by to bylo (15:250)x100 = 6 %. Takže tato kniha by pro vás byla vhodná k přečtení.

Ten, kdo neholduje počtům a procentům, ať raději sáhne po dvojjazyčné knize nebo zjednodušené četbě. U těchto knih je vždy napsáno, jaké jazykové úrovni odpovídají a kolik slovíček potřebujete znát pro porozumění textu.

2Čtěte hodně, ale nepřepínejte se

Je jasné, že když se do nějakého textu začtete, nebudete chtít přestat. Ale pravděpodobně brzy zjistíte, že čtení cizojazyčného textu může být namáhavé, i když mu dobře rozumíte. Určitě se vám stane, že v textu narazíte na nějakou méně záživnou pasáž. Čtení vám pak půjde o něco pomaleji a budete mít tendenci přeskakovat.

A v hlavě vám začne blikat výstražná kontrolka: „Už abych tuhle část měl za sebou.“

Když se ve čtení přepínáte, snižujete si tím svou motivaci k dalším schůzkám s knihou. A co si budeme nalhávat, ta je prostě při učení jazyka naprosto zásadní. Proto je potřeba si ji hýčkat, pěstovat a pravidelně ji krmit.

Jak to udělat? Čtěte delší texty nebo knihy po kratších celcích. Dávkujte si je. Mohou to být například kratší kapitoly, nebo si předem určíte počet stran, které přečtete.

Také vyzkoušejte metodu pomodoro, kdy 5 minut čtete a pak si dáte 5 minut přestávku, abyste si odpočinuli. Díky těmto krátkých pauzám se budete moci lépe soustředit a jen tak se nepřetáhnete.

3Buďte detektivem a hledejte nápovědy

Kdo se při čtení soustředí na jednotlivá slovíčka a nedá slovník z ruky, dělá velkou chybu. Tímto způsobem dost možná na cizojazyčné čtení brzy zanevře. Je to zdlouhavé a nudné.

„Místo toho se raději soustřeďte na kontext a snažte se pochopit, o čem text je.“

To, že nebudete vědět, že v místnosti, kde se schovává vrah, stojí na stole stará zaprášená lampa a rohu místnosti dominuje dřevěná truhla s ulomeným zámkem, je víc než v pořádku. Vám naprosto stačí informace, že v místnosti se schovává vrah.

A tak v textu hledejte nápovědy, díky kterým ho rychle rozluštíte:

1. V textu si podtrhávejte či zvýrazňujte hlavní myšlenky, ať se k nim můžete případně vrátit.

2. Soustřeďte se na slovesa a čas, ve kterém jsou slovesa použity. Je to čas minulý, přítomný nebo budoucí? Budete tak mít lepší přehled o časové lince příběhu a posloupnosti událostí.

3. Nezapomínejte ani na obrázky, které text doprovází. Mohou vám pomoci ho lépe pochopit.

4Dočetli jste? Rekapitulujte!

Pokud už máte hotovo a celý text jste si přečetli, ještě u něj chvíli zůstaňte. Teď přichází klíčová fáze, díky které si zlepšíte své čtenářské dovednosti.

„Zrekapitulujte si, co jste přečetli. Buď si to řekněte nahlas ve vašem cílovém jazyce samozřejmě, nebo o tom sepište pár vět.“

Nemusí to být nijak dlouhé, stačí vystihnout ty nejdůležitější myšlenky. A proč byste to měli dělat?

Tady jsou hned dva podstatné důvody:

1. Při rekapitulaci dochází na lámání čtenářského chleba. Ověříte si, zda jste skutečně pochopili podstatu textu. Možná zjistíte, že vám přeci jen nějaká místa nebyla zas až tak úplně jasná. K těm pasážím se vraťte a znovu si je projděte. Při druhém čtení už jistě porozumíte lépe.

2. Díky shrnutí obsahu rovnou použijete v kontextu nově naučená slovíčka a upevníte si je tím v paměti. Z pasivní slovní zásoby tak ihned děláte aktivní.

5Udělejte si ze čtení pravidelný zvyk

Chcete-li se zlepšit ve čtení (nebo vlastně v jakékoli jiné dovednosti), tak je pravidelnost nezbytná. Udělejte si ze čtení zvyk. Ten se vytváří tak, že každý den v pravidelnou dobu opakujete vybranou činnost. Například si řeknete, že každý den večer před spaním přečtete jednu kapitolu v knize.

„Přibližně po měsíci si na čtení vytvoříte návyk, těšíte se na něj a automaticky si jdete číst.“

Zpočátku si proto třeba nastavte upomínku v mobilu, ať víte, že je čas na čtení. Svůj pokrok si mapujte také pomocí různých aplikací. Některé vám dokonce sami připomenou, že máte naplánovanou čtenářskou schůzku.

A abychom sami dodrželi naše rady, tady je malá rekapitulace:

1. Vyberte si čtení pro svou úroveň.
2. Čtěte hodně, ale nepřepínejte se.
3. Buďte detektivem a hledejte nápovědy.
4. Dočetli jste? Rekapitulujte!
5. Udělejte si ze čtení pravidelný zvyk.

Kterou z těchto vychytávek při čtení v originále vyzkoušíte? Dejte nám vědět do komentářů pod článkem.