Jednoho dne jste se rozhodli, že se vydáte na nové dobrodružství: naučíte se cizí jazyk. Zpočátku vám to rychle odsýpalo a měli jste radost z každého nového slovíčka. Dnes jste jich zdolali 20! Ale postupně to začalo drhnout, na slovíčka se začala nabalovat gramatika a vy jste museli trénovat i psaní, poslech nebo mluvení. A ztratili jste přehled o tom, kolik toho vlastně umíte. „Musím přidat. Vždyť se ještě pořád nedovedu domluvit,“ říkali jste si a přitom se vám před očima zobrazily nekonečné řady kartiček a stohy popsaných sešitů… Nebojte, takhle to vůbec vypadat nemusí. Dnes si spočítáme, kolik slovíček skutečně potřebujete umět, abyste se slušně domluvili.

Máte také ještě živě v paměti, jak jste se ve škole biflovali všechna ta nesmyslná slovíčka, ze kterých jste pak psali písemku? „Čím víc slovíček budete umět, tím lépe se domluvíte,“ říkali vám. Opravdu? Hromosvod, kolíček na prádlo nebo kopretina. Ano, to jsou věci, které běžně vídáme. Ale kolikrát je vážně zapojíme do naší konverzace?

Kvanta slovíček vám moc nepomohou. Není ani žádné magické číslo, kterého když dosáhnete, najednou se rozmluvíte a pochopíte všechny záhady jazyka. Ale jsou určité skupiny slovíček, díky kterým budete konverzovat plynněji. A právě na ty se dnes zaměříme.

1Není slovíčko jako slovíčko

Vaším cílem není naučit se naprosto všechna slovíčka, ale umět ta správná. Dejme tomu, že vy i váš kamarád máte ve svém repertoáru 5 000 slovíček. Ale váš kamarád se dokáže domluvit lépe. Jak to? Osvojil si totiž potřebná slovíčka. Vy jste se soustředili na ta, která vám zrovna přišla pod ruku, a tak ve skutečnosti umíte jen 2 000 slovíček a zbylé 3 000 slovíček jsou jejich variace, nebo je v běžné konverzaci potkáte jen zřídkakdy.

Jenže, co je to vlastně to jedno slovíčko?

To hodně záleží na tom, koho se zeptáte. Tak třeba slovo smile (usmívat se) a jeho tvary smiles (usmívá se), smiled (usmíval se) je jedno slovo nebo rovnou tři? Tyhle debaty přenechme raději lingvistům. Pro naše účely postačí, když budeme počítat slovíčko smile jako jedno slovo a všechny jeho další tvary budeme brát jako součást gramatiky, kterou jsme se naučili spolu s ním. A právě proto můžete mít pocit, že se v cizím jazyce neposouváte tak rychle, jako na začátku.

„Jdete totiž hlouběji a stavíte na tom, co už umíte, a díky tomu jste schopni daná slovíčka použít i v nových situacích. Ale to není na první pohled vidět.“

Tím ale nekončíme. Jak určíte, že to slovíčko znáte? A co vlastně znamená „umět“ slovíčko?

Jistě se vám několikrát stalo, že jste nějaké slovíčko slyšeli nebo přečetli a rozuměli jste mu. Ale když jste ho chtěli příště sami říci ve větě, nedokázali jste si vzpomenout. A tak je to se všemi slovíčky. Nejprve je vnímáme jen pasivně. Až když se s nimi setkáme vícekrát a začleníme je aktivně do věty, tak potom přejdou do naší aktivní slovní zásoby.

Všichni máme pasivní slovní zásobu větší než tu aktivní. Ale když se chceme domluvit, tak musíme počítat ta slovíčka, která ovládáme aktivně.

2Průměrný rodilý mluvčí používá 20 000 slovíček. A vy?

Angličtina má 171 000 slov, němčina 135 000, španělština 100 000… teď vám asi běží hlavou: “Tak to se nikdy nenaučím!” To možná ne, ale víte, že ani nemusíte? Rodilí mluvčí používají běžně pouze zlomek slov – asi jen 20 000 aktivně a 40 000 pasivně.

Pro to, abyste se v jazyce dobře domluvili a rozuměli 90 % běžných textů, vám stačí znát 3 000 nejpoužívanějších slovíček. To už by šlo, že? Tak si to pojďme spočítat. Kalkulovat budeme pouze se slovíčky v základním tvaru, která znáte aktivně. Co s kolika slovíčky dokážete?

Znalý začátečník: 250-500 slovíček

S tímhle počtem slovíček si poradíte s většinou situací, do kterých se dostanete na vašich cestách. Podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky jste na úrovni A1. A znáte zhruba tolik slov, co rok a půl staré batole.

Konverzace na pohodu: 1 000-3 000 slovíček

Na této úrovni už si s druhými pěkně popovídáte o tom, jak se mají, a zvládnete veškeré každodenní situace. Když už umíte 1000 slovíček, znamená to, že jste schopni rozumět téměř 80 % neformálních textů a jste na úrovni A2. Vaše slovní zásoba je stejná asi jako u tříleťáka. Přidejte ještě jednou tolik a budete na B1.

Pokročilý znalec: 4 000-10 000 slovíček

Když se dostáváte nad hranici 3 000 slovíček, už si tvoříte specializovanou slovní zásobu. To vám umožní mluvit například o vaší práci a komplexněji rozebírat současné dění a názory druhých. Vaše znalost jazyka se pohybuje na úrovni B2 (4 000 slovíček) až C1 (8 000 slovíček). Při znalosti 10 000 slovíček umíte tolik slovíček, co malý pětiletý předškolák.

Plynná mluva: 10 000+ slovíček

A tady jste dosáhli už téměř úrovně rodilého mluvčího. Průměrný rodilý mluvčí anglického jazyka zná a používá 10 000-30 000+ slovíček. Samozřejmě se počet slovíček v každém jazyce liší, ale představu si jistě uděláte. Na této úrovni si dokážete povídat téměř o každém tématu a jít při tom do detailu. Pokud narazíte na neznámá slovíčka, tak je vždy rozklíčujete na základě kontextu. Jakmile se začínáte pohybovat kolem 16 000 slovíček, jste na nejvyšší úrovni C2.

3Jak si vytipovat ta správná slovíčka

Máme to spočítané. A teď se podíváme na to, která slovíčka jsou vhodná k zapamatování. Jsou to ta, která v běžné konverzaci často používáme. Pro každého z nás jsou ale trochu jiná. Představte si, že stavíte dům. Základy má každý dům stejné. Jak ale stavíte další a další cihly, dům se začíná lišit a tvarovat. Máte jiná okna, zvláštní tvar střechy, a to nemluvíme o tom, jak to bude odlišné uvnitř.

„Pamatujte si, že když si osvojíte základní slovíčka, můžete na nich vystavět svou správnou slovní zásobu.“

V odhalení úplného základu, bez kterého se neobejdete, vám pomohou knihy typu “prvních 1000 slovíček.” Knihy seženete v online i kamenných knihkupectvích v cizojazyčné sekci. Anebo zapátrejte na internetu a do vyhledávače si zadejte “1000 nejpoužívanějších slovíček + váš jazyk.” Můžete si tak udělat představu o tom, která slovíčka se vám skutečně vyplatí studovat.

Pokud to chcete vzít od podlahy a naučit se pořádné základy včetně výslovnosti, tak rozhodně nepřehlédněte slovíčkové kurzy na onlinejazyky.cz. Čekají na vás zábavná cvičení a jen to, co opravdu použijete. A tady máte ukázkovou lekci zdarma:

Zapomeňte na akademickou angličtinu či technickou němčinu. Ani jak se řekne italsky vydra zatím vědět nepotřebujete. Začněte základními slovíčky, věcmi, které vás obklopují a které používáte, jako je kniha, křeslo či hrneček. Později můžete přidat činnosti a zapisovat si slovesa, jako jsou číst si, sednout si, vařit. Nevynechejte ani slovíčka z oborů, které vás zajímají a baví, abyste byli schopni mluvit o sobě a svých zálibách.

„Když se budete snažit pochytit slovíčka z oboru, který vám nic neříká, vaše motivace bude nízká, nepůjde vám to a brzy vás to odradí.“

Vidíte, a už se začínáte odlišovat. Jakmile ovládnete ta běžná slovíčka, bude se každý z vás orientovat trochu jiným směrem podle toho, co ho zajímá, v jakém prostředí žije, kde pracuje a k čemu cizí jazyk potřebuje.

4Jak si natlouct základy do hlavy

Teď už víte, CO se učit. A tak přejdeme k dalšímu kroku a řekneme si JAK se učit. A opět platí, kolik studentů, tolik metod. Záleží tedy jen na vás, co vám sedne. Začít můžete 5 ověřenými způsoby, jak si zapamatovat nová slovíčka. Vždy je ale dobré dodržovat tyhle 4 zásady učení slovíček.

Začněte jednoduše u sebe

Zamyslete se nad tím, bez jakých slovíček se každý den neobejdete a ta se naučte. Spoustu studentů umí mluvit o počasí, popsat svůj oblíbený recept nebo pracovní náplň, ale říci něco o sobě a svém běžném dni, to jim dělá problémy. Tak se toho nebojte a zaměřte se na sebe. Ukážeme si to na příkladu. Zvýrazněná slovíčka jsou ta, která je pro vás výhodné umět.

„Jsem Andrea, je mi 28 let a pracuji jako marketingová specialistka. Starám se o sociální sítě a pomáhám klientům budovat komunitu. Do práce jezdím brzy ráno metrem, protože nemám ráda, když je přeplněné. Odpoledne končím trochu dřív, a tak si občas zajdu do města s kamarádkami na kafe. Když přijdu večer domů, uvařím si večeři. Nejraději mám špagety. Večer si buď čtu, cvičím jógu, nebo si zajdu na masáž. O víkendu pak jedeme s přítelem pryč z města. Často jezdíme do přírody, naposledy jsme navštívili hrad Křivoklát.“

Zasaďte slovíčka do kontextu

Snažte se slovíčka učit rovnou ve větách. Některá slovíčka mohou mít více významů, a tak je dobré mezi nimi začít rozlišovat ihned. Například takové slovíčko ask znamená zeptat se i poprosit:

He asked me what I wanted for dinner. – Zeptal se mě, co chci k večeři.
He asked me for help. – Poprosil mě o pomoc.

Jiná slovíčka zase mají v mateřštině naopak více významů, ale ve vašem cílovém jazyce se pro jeden z významů používá jiný výraz. Třeba slovo balit – v češtině balíme kufry i dárky. V angličtině se balí kufry takto: pack a suitcase, a dárky zase takto: wrap a birthday gift.

Slovíčka vyšlete do akce

Jakmile se seznámíte s nějakým slovíčkem, které patří do vaší správné slovní zásoby, snažte se ho co nejvíce aktivně zapojit. Například s ním napište několik vět nebo o něm chvilku mluvte. Stačí i pro sebe. Důležité je, abyste si ho zkusili použít v akci a zvykli si na to, jak se vyslovuje a jak vypadá, když ho napíšete. Tohle je zásadní hlavně v angličtině, kde se slova jinak píší a jinak vyslovují.

Dejte slovíčkům nálepku

Barvy, čísla, členové rodiny, dopravní prostředky, druhy ovoce… když budete slovíčka studovat podle tematických skupin, snáze si je zařadíte a zapamatujete.

„Mozek má řazení a kategorizaci rád a uvítá, když mu dáte jasně najevo, že teď se zabýváte zeleninou.“

Proto si slovo cucumber (okurka) zapamatujete a vybavíte rychleji, když si ho uložíte do stejné skupiny jako třeba cabbage (zelí). Když se ale v jedné učební dávce budete snažit do paměti nasoukat náhodná slova jako chair (židle), vacation (dovolená) a žebřík (ladder), na nějakou okurku si už ani nevzpomenete.

A na závěr otázka do pranice. Řekněte, proč se vlastně učíte cizí jazyk? Abyste udělali na druhé dojem tím, že je zasypete akademickou mluvou nebo proto, abyste s nimi komunikovali a domluvili se? Méně je více a při konverzaci z očí do očí si dokážete mnoho věcí domyslet z řeči těla a intonace hlasu.

Na začátku vám tedy stačí znát jen ty nejdůležitějsí základy – prvních 1 000 slovíček – abyste se dokázali dobře domluvit. Při znalosti 3 000 slovíček už zvládnete levou zadní drtivou většinu běžných situací a vedete příjemnou neformální konverzaci. Co je navíc, to se samozřejmě počítá, ale nikdo vám hlavu neutrhne, pokud nebudete vědět, jak se řekne třeba takové sítko na čaj.

Jaká slovíčka si ukládáte do paměti vy? Berete všechna, na která narazíte, nebo si je pečlivě vybíráte? Dejte nám vědět do komentářů pod článkem.