„Vám mladým to jde samo, já na to už ale nemám buňky. Jsem na to starý. A starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Fakta nebo výmluvy? Velkou část našeho života jsme na všechno příliš malí a mnoho věcí dělat nesmíme. Pak jsme ještě příliš mladí a nezkušení na to, abychom některým věcem rozuměli. A najednou jsme na všechno staří? Kdy je nejlepší věk na učení cizích jazyků? A opravdu to ve vyšším věku už nejde?

Děti se učí přirozeně, a tak to vypadá, že jim to jde rychleji a lépe. Dospělí se zase umějí učit efektivněji. Cizí jazyky se můžete učit a naučit v jakémkoli věku. Stačí se zaměřit na to, co je v daném věku vaší předností. Nejdříve si ale pojďme vyjasnit, jak je to s učením jako takovým, když už jste ostříleni životem.

1I starého psa cizím jazykům naučíš

Myslíte, že věk je vaší největší překážkou v učení cizích jazyků? Existuje několik hypotéz, podle kterých hraje velkou roli náš věk při osvojování jazyka mateřského, nikoli cizího. Lennerbergova hypotéza kritického období vychází z toho, že dítě si nejsnáze osvojí jazyk od 2. roku života do začátku puberty. Mayberryová zase tvrdí, že pro děti bude jednodušší naučit se cizí jazyk, když si budou v předškolním věku pilovat ten mateřský.

A ještě trochu statistiky. Pokud s jazykem začnete v mládí, jste schopni si ho osvojit téměř na úrovni rodilého mluvčího a lépe než ti, kteří začnou s jazykem v pozdějším věku. Je to logické, čím dříve začnete, tím déle se budete jazykem zabývat, snáze ho zapojíte do svého života a více si ho osvojíte. A tak nelze říct, kdy je nejlepší věk na učení cizích jazyků. Uspět můžete kdykoli, záleží pouze na tom, kolik času do učení jazyků investujete, a jak efektivně tento čas využijete. Věk je tedy jenom číslo a mnohdy i výmluva. Nebo ne?

„Nelze říct, kdy je nejlepší věk na učení cizích jazyků. Uspět můžete kdykoli.“

Vědci vyzkoumali, že náš mozek nikdy neztrácí schopnost učit se nové věci. Dokonce se ani neučíme pomaleji než malé děti. I těm trvá 2-3 roky, než si jazyk naposlouchají a začnou ho sami používat. Ze začátku se vyjadřují nedokonale a potřebují ještě několik dalších let, než dosáhnou správné výslovnosti a získají širokou slovní zásobu.

Proč tedy máme pocit, že čím jsme starší, tím hůře se nám učí? Prvním důvodem je, že s věkem se náš mozek stává méně flexibilním, protože se snižuje jeho schopnost rychle reagovat na změny. Neučíme se pomaleji, jen nereagujeme tak rychle jako dřív. Pomalejší je tedy naše odezva. Na druhou stranu v některých oblastech mají starší ročníky oproti těm mladším náskok díky životním zkušenostem.

„Neučíme se pomaleji, jen nereagujeme tak rychle jako dřív.“

A druhým důvodem je, že čím jsme starší, tím máme na všechno méně času. Dospělí už sice nejsou školou povinní a výuku si mohou přizpůsobit svým potřebám, ale musí ji včlenit mezi pracovní povinnosti, starost o děti a domácnost a také si nechat nějaký čas na odpočinek. A děti? Ty mají výuku jako hlavní úvazek.

2Kdo s koho? Bezprostřední mládí nebo sečtělé stáří

To určitě vyhrají ti mladí. Kdepak, nenechte se mýlit. Ani děti a mladí nemají při učení jazyků na růžích ustláno. Chybí jim totiž zkušenosti, které už za ta léta nasbírali dospělí. Na co se tedy mají soustředit děti a v čem zase budou vynikat dospělí?

Mluvení

V mluvení jsou lepší děti, protože bývají bezprostřední a nebojí se dělat chyby. Co na srdci, to na jazyku. Dospělí si to o něco znesnadňují. Když dítě řekne v cizím jazyce „No want!“ (tedy „Ne chtít!“) je to roztomilé. Spousta lidí ho ještě pochválí za to, jak už mu to pěkně jde.

„Největší překážkou jsou očekávání, která dospělí kladou sami na sebe.“

Zato dospělého za podobnou větu jen tak někdo nepochválí, je přeci už dospělý, měl by to umět lépe. Rodilí mluvčí bývají chápaví a snaží se pomoci a povzbudit, v tom by problém nebyl. Největší překážkou jsou očekávání, která dospělí kladou sami na sebe. Chtějí mluvit ihned bez chyb a to je zpočátku téměř nemožné. Někteří dokonce razí heslo „buď bez chyb, nebo vůbec.“ A s tím v cizím jazyce daleko nedojdou.

Poslech a výslovnost

V poslechu není rozdíl. Pouze děti a mladí studenti se s cizím jazykem více setkávají. Používají ho ve škole, mají zahraniční přátele, sledují zahraniční hvězdy nebo se dívají na filmy a seriály v originále. Dospělí, pokud cizí jazyk nevyužívají dennodenně v práci, s ním nejsou v tak intenzivním kontaktu. V případě, že by dospělí měli stejné množství příležitostí jako děti a studenti, byli by lepší než oni. Důvodů je hned několik. Dospělí snáze rozliší drobné významové rozdíly a také to, na co se mají při poslechu zaměřit. Navíc jejich schopnost koncentrace je větší.

„V případě, že by dospělí měli stejné množství příležitostí jako děti a studenti, byli by lepší než oni.“

Ve výslovnosti je tomu naopak. Čím je člověk mladší, tím snáze se naučí výslovnost cizího jazyka, protože jeho artikulační a mluvící svaly jsou ještě pružné a ne tolik přivyklé jednomu typu hlásek. Pokud je to váš případ, určitě to nevzdávejte, stále ještě se můžete rozmluvit pomocí pravidelného tréninku. Doporučujeme do výuky zařadit metodu jazykového shadowingu.

Psaní a čtení

A tady máme dobrou zprávu dospělé. Tyto dvě schopnosti se s věkem zlepšují, a proto v nich budou vynikat hlavně starší lidé. Děti, žáci a mladí studenti to mají ztížené o to, že se stále učí správně číst a psát ve svém rodném jazyce. A tak jejich studium tímto způsobem nebude nikdy tak efektivní, protože část úsilí vynaloží na činnost samotnou. Mnoho dospělých se také cítí lépe, když nejprve v cizím jazyce čtou a píší, a až potom začínají mluvit. A v učení slovíček vedou opět dospělí. Nová slovíčka se naučí snáze, protože mají větší znalost kontextu.

„Psaní a čtení se s věkem zlepšují. A tak v nich budou vynikat hlavně starší lidé.“

Jak vidíte, každá věková skupina má v jistých oblastech učení navrch oproti jiné. Jak toho využít ve svůj prospěch a na co se zaměřit?

3Mozek jako houba: narození – 4 roky

Jak se učí malé děti? Rozhodně ne za stolem a s knihou v ruce. Jsou všude, všechno si osahají, očichají, olížou, ochutnají… zkrátka učí se skrz všechny smysly, které využívají naplno. Jsou jazykem obklopeni a žijí jím. Jazyk pro ně představuje jen další stimul mezi tisíci jinými, které se snaží pochopit.

Cizí jazyk by v tomto věku měl být plný her, ukazování na předměty, jejich pojmenovávání, zpívání… přesně tak, jako když se učí jazyk mateřský. Děti se v tomto věku učí přirozeně obklopením a z mateřštiny si do cizího jazyka zatím nepřenášejí špatnou výslovnost ani zkreslenou gramatiku.

„Děti se v tomto věku učí přirozeně obklopením a jejich mateřský jazyk neovlivňuje učení jazyka cizího.“

V tomto věku dejte dětem dobrý slovíčkový základ. Často na ně v cizím jazyce mluvte, budou vám hodně rozumět dříve, než cizím jazykem začnou samy mluvit. Popisujte věci kolem sebe, používejte jednoduchý jazyk, stejně jako když jste je učili češtinu.

4Strach jako brzda: 5-12 let

Je ti 6, tak hurá do školy, ať tě to tam pěkně naučí. Do hry nyní vstupují pravidla školní docházky. Dítě pomalu opouští učení všemi pěti smysly a zaměřuje se více na čtení a psaní. A také se setkává s první překážkou – strachem z toho, že udělá chybu. A to ho v učení cizího jazyka zpomaluje. Mnohdy si tento strach přenáší až do dospělého věku. Nejlepším lékem na tento nešvar je školákovi ukázat, jak je mnoho rodilých mluvčích naopak nadšeno, že se cizinci snaží mluvit jejich jazykem. A také ho naučit, jak se vypořádat se strachem, že se ztrapní nebo řeknou něco špatně. Podpora, povzbuzování a správná motivace dokážou dělat divy.

„Dítě pomalu opouští učení všemi pěti smysly a zaměřuje se více na čtení a psaní. A také se setkává s první překážkou – strachem z toho, že udělá chybu.“

Na to by měli myslet nejen rodiče, ale hlavně učitelé, kteří mají v tomto období na školáky velký vliv. Klasickou výuku by měli obohatit nejen o různé zábavné a motivační prvky, ale i o pohyb, díky kterému se děti lépe soustředí a více si zapamatují. Mimochodem pohyb ve výuce může pomoci i dotykovým studijním typům. Navíc má v tomto věku mateřský jazyk už poměrně velký vliv na učení jazyka cizího. Školákům by tedy měli učitelé objasnit, jaké jsou mezi těmito jazyky rozdíly (např. ve výslovnosti, čtení, psaní nebo gramatice), aby se děti cizí jazyk učili správně.

Velkou pomocí při učení jazyka ve školním věku je jeho zařazení do vašeho rodinného života. Poslouchejte písničky v cizím jazyce nebo se dívejte na filmy v originále. A také spolu v cizím jazyce mluvte. Když například společně vaříte, můžete si u toho v cizím jazyce povídat a popisovat, co zrovna děláte. Tím se slovíčka pro jednotlivé činnosti dobře naučí nejen váš školák, ale i vy.

5Motivační past: rané dospívání 13 – 19 let

„Zase mi odmlouvá, asi na něj jde puberta.“ Znáte tuhle větu od svých rodičů nebo ji sami používáte? Puberta je složité období hormonálních a fyziologických změn a také dochází ke změnám v přemýšlení. Mladí lidé se začínají vymezovat vůči autoritám, nejvíce svým rodičům a také učitelům.

„Největším nepřítelem učení cizích jazyků v tomto období je motivace.“

Není proto divu, že největším nepřítelem učení cizích jazyků v tomto období je motivace. Dospívající se setkávají s cizím jazykem hlavně ve škole a jejich motivace tak z velké části závisí na učiteli jazyka. Pokud je učitel neumí nadchnout a zaujmout, budou s cizím jazykem spíše válčit. Proto by učitelé měli výuku přizpůsobit zájmům svých studentů, zvolit i méně tradiční techniky, zapojit do výuky příběhy a aktivity střídat.

6Dospěláci už nemusí, ale chtějí

Dospělí mají oproti dětem a náctiletým jednu obrovskou výhodu. Cizí jazyk se učí, protože chtějí, ne protože musí. Jejich motivace a jazykové cíle jsou jasně dané a tvoří tak dobrý základ pro úspěšné studium. S tím jde ruku v ruce i odhodlání a důslednost, se kterou jsou schopni se do cizího jazyka pustit. Mají větší sebedisciplínu, tah na branku, schopnost soustředit se… Všechny tyto výhody mladší věkové skupiny v takové míře nemívají, a proto se v cizím jazyce občas „plácají.“

Na druhou stranu mají dospěláci sklon více tlačit na pilu. Jsou přeci už dospělí, nemohou si dovolit chybovat a měli by toho umět víc než ti mladší. Učit se něco nového může být pro ego dospěláků náročné, protože je to posouvá zpět „do školních lavic“ do pozice těch nezkušených. Jak už jsme zmiňovali, ve světě dospělých jsou tou největší překážkou dospělí sami sobě. Proto zvolněte a dopřejte si tu možnost dělat chyby. Chybováním se člověk totiž hodně naučí.

„Učit se něco nového může být pro ego dospěláků náročné, protože je to posouvá zpět „do školních lavic“ do pozice těch nezkušených.“

A na co ještě by dospěláci (a nejen ti) neměli při studiu zapomínat? Důležitá je hlavně pravidelnost a učení v malých dávkách, abyste si naučenou látku uložili do dlouhodobé paměti. Pomoci vám může 5 ověřených způsobů, jak si zapamatovat nová slovíčka.

770 + do jazykového železa rozhodně nepatří

V důchodovém věku může mít mnoho lidí pocit, že jim už ujel vlak. Začít s cizím jazykem lze v každém věku, jen se na to musí jinak. V důchodu se cizím jazykům můžete věnovat naplno a ty se tak mohou stát vaším každodenním koníčkem. Nejen, že se díky učení jazyka preventivně chráníte před Alzheimerovou chorobou, ale zároveň si zlepšujete vyjadřování v jazyce mateřském. Tím, jak se učíte strukturu a slovíčka v jazyce cizím, si lépe uvědomujete tato specifika i ve svém rodném jazyce. A že vám stoupne sebevědomí a budete se cítit blíže mladým, třeba vašim vnoučatům, o tom se asi rozepisovat nemusíme.

„V důchodu se cizím jazykům můžete věnovat naplno a ty se tak mohou stát vaším každodenním koníčkem.“

Učení ve vyšším věku má ale svá specifika. Problémem může být nedoslýchavost nebo zhoršený zrak. Další překážkou bývají pomalejší psaní či reakce v konverzaci a osvojené učební návyky. Pokud jste se celý život učili cizí jazyk gramaticko-překladovou metodou, hůře si budete zvykat na jiný styl. Proto si zvolte takový kurz, ve kterém vám učební materiály, tempo i obsah kurzu přizpůsobí.

Vyzkoušet můžete i online kurzy, kde tyto „překážky“ překážkami vlastně nejsou. Zvuk si pustíte hlasitěji, písmo si na monitoru zvětšíte. Učíte se vlastním tempem a slovíčka i gramatiku si opakujete, jak často potřebujete.

Věk by neměl být limitující faktor. Sice už mnohdy nereagujeme tak rychle, ale díky zkušenostem a moudrosti, které jsme právě s věkem nabyli, jsme schopni udělat mnoho věcí hned napoprvé správně nebo na méně pokusů než dříve. Nikdy neříkejte nikdy, protože nikdy není pozdě začít. Ani s cizími jazyky.

V jakém věku jste s cizími jazyky začali vy? Jaké překážky jste museli v tomto věku překonávat? Dejte nám vědět do komentářů pod článkem.