Ovládat francouzské časy je základem k tomu, abyste se dorozuměli. Jako první byste si měli osvojit ten, který budete pravděpodobně používat nejčastěji. Čas přítomný. Tento čas používáme k popisu přítomnosti – v přítomném okamžiku, v širší přítomnosti nebo k vyjádření vždy platného. Stejně jako v dalších časech můžeme oznamovat kladné i záporné věci, ptát se a rozkazovat. A o tom všem se dozvíte v tomto článku.
1 Slovosled francouzské věty v přítomném čase
K vytvoření oznamovací věty v přítomném čase nepotřebujeme nic jiného než následující:
Podmět + sloveso v příslušném tvaru (+ zbytek věty).
Příklady:
Je travaille bien. – Pracuji dobře.
Le ciel est bleu. – Obloha je modrá.
Vous parlez anglais. – Mluvíte anglicky.
Můžete vidět, že ve francouzské větě musí být podmět vždy vyjádřen.
Příklady:
Il fait beau aujourd’hui. – Dnes je hezky.
Je mange. – Jím.
Ils sont chez eux. – Jsou doma.
2 Zápor ve francouzštině
Zápor ve francouzštině můžeme vyjádřit přesně díky několika záporným výrazům. Pojďme se podívat, jaké záporky ve francouzštině jsou a jaké je jejich použití ve větách.
Výraz Ne … pas
Obecným vyjádřením záporu v oznamovací větě ve francouzštině je pomocí ne … pas, kterým se „obklíčí“ sloveso ve větě:
Podmět + ne + sloveso v příslušném tvaru + pas (+ zbytek věty)
Příklady:
Je ne travaille pas bien. – Nepracuji dobře.
Le ciel n’est pas bleu. – Obloha není modrá.
Vous ne parlez pas anglais. – Nemluvíte anglicky.
Jak si můžete všimnout, u sloves, která začínají na samohlásku nebo neznělé „h“, se záporka ne zkracuje přes apostrof:
Příklady:
Elle n’a pas de temps. – Nemá čas.
Nous n’habitons pas ici. – My tady nebydlíme.
Vous n’écoutez pas ! – Vy neposloucháte!
Další výrazy záporu
S ostatními výrazy záporu je to stejné jako se záporkou pas – přidá se za sloveso. Záporka ne ve větě zůstává:
Jamais – nikdy
Il n’arrive jamais en retard. – Nikdy nechodí pozdě.
Il ne neige jamais chez nous. – U nás nikdy nesněží.
Personne – nikdo
Il n’y a personne. – Nikdo tam není.
Je ne connais personne. – Nikoho neznám.
Personne může stát ve větě dokonce samostatně jako podmět:
Personne veut y aller. – Nikdo tam nechce jít. (zde už se nevyskytuje záporka ne)
Plus – už ne
Tu n’a plus faim. – Už nemáš hlad.
Ils n’habitent plus en France. – Už nebydlí ve Francii.
Rien – nic
Je n’ai rien. – Nic nemám.
Tu ne fais rien pour moi. – Nic pro mě neděláš.
Může se stát, že narazíte na větu, ve které bude chybět záporka ne. Není to chyba, Francouzi ji někdy vypouští. Naopak ale zdůrazní záporku, která následuje po slovese: pas, rien, jamais atd.
Můžete tak slyšet věty jako:
Il arrive jamais en retard. – Nikdy nechodí pozdě.
Je connais personne. – Nikoho neznám.
Tu a plus faim. – Už nemáš hlad.
J’ai rien. – Nic nemám.
3 Otázka ve francouzštině
I když se to na první pohled nemusí zdát, otázky se ve francouzštině tvoří vlastně celkem jednoduše. Můžete na to jít třemi způsoby. Pojďme se podívat, kdy použít jaký.
Tvorba otázky pomocí Est-ce que
Tento typ otázky je vhodný, pokud očekáváte jasnou odpověď ano či ne. Tvoření je opravdu jednoduché – celé toto spojení dáte před oznamovací větu:
Est-ce que tu parles français ? – Mluvíš francouzsky?
Est-ce que vous travaillez pendant le weekend ? – Pracujete přes víkend?
Pokud výraz est-ce que připojujeme k zájmenu, které začíná na samohlásku, opět se zkracuje přes apostrof:
Est-ce qu’il boit du vin ? – Pije víno?
Est-ce qu’il fait froid ? – Je zima?
Tento typ otázky používejte, když se chcete dozvědět něco, co doopravdy nevíte a potřebujete vědět.
Tvorba otázky pomocí intonace
Jednodušší to snad být ani nemůže. Další způsob, jak vytvořit otázku, je pouze pomocí intonace. Pouze řeknete oznamovací větu, ale ke konci výrazně zvednete tón hlasu:
Vous parlez anglais ? – Mluvíte anglicky?
Tu es chez toi ? – Jsi doma?
V mluvené francouzštině je to nejvíce používaný model. Je to ideální volba, když chcete vyjádřit například údiv nebo překvapení.
Tvorba otázky pomocí inverze
Třetí způsob je o něco složitější. Inverzní otázku vytvoříme tak, že přesuneme podmět za sloveso. Pokud je podmětem zájmeno, tak ho ještě oddělíme spojovací čárkou:
Qui est-ce ? – Kdo je to?
Où êtes-vous ? – Kde jste ?
Proč to dělat zbytečně složitě, že ano. Tady si jen pamatujte, že se inverze používá po tázacím où + être a v otázce Qui est-ce ?.
Interpunkce : Ve francouzské otázce se před otazníkem vždy dělá mezera.
4 Rozkazovací způsob ve francouzštině
Dále se podíváme na rozkazovací způsob. Aby vám neunikly další detaily možnosti tvoření rozkazovacího způsobu, určitě si přečtěte náš článek Rozkazovací způsob ve francouzštině, který poskytne pokročilejším studentům detailnější vhled do gramatiky.
Tvoření rozkazovacího způsobu ve francouzštině
Rozkazovací způsob tvoříme pouze ve třech osobách, tedy ve 2. osobě čísla jednotného a 1. a 2. osobě čísla množného. V rozkazovacím způsobu si vystačíte jen se samotným slovesem. O jakou osobu se jedná poznáte díky koncovce slovesa.
Soyez optimiste ! – Buďte optimističtí!
Voyageons beaucoup ! – Hodně cestujme!
Étudie plus ! – Studuj více!
Záporný rozkaz tvoříme pomocí starého známého výrazu ne … pas:
Příklad:
Ne parle pas ! – Nemluv!
N‘ayez pas peur ! – Nemějte strach!
Ne prends pas de voiture ! – Nejezdi autem!
V příkladech uvádíme slovesa pravidelná i nepravidelná, slovesa I. třídy i tříd ostatních. O tom, jaká pravidla platí pro kterou třídu, se dozvíte také v našem článku Rozkazovací způsob ve francouzštině.
Postavení zájmen ve francouzském rozkazu
Zájmena v kladném rozkazovacím způsobu stojí vždy za slovesem a jsou k němu připojena pomlčkou.
Montrez-moi vos billets. – Ukažte mi vaše lístky.
Prends-la ! – Vezmi ji!
Invitez-lui. – Pozvěte ho.
Finis-le ! – Ukonči to!
V záporném rozkazu stojí zájmena těsně před slovesem.
Ne lui écoutez pas ! – Neposlouchejte ho!
Ne nous dérangez pas. – Nerušte nás.
Ne m‘inquiète pas ! – Nedělej mi starosti.
En a y v rozkazovacím způsobu ve francouzštině
Co se týče výrazů en a y, chovají se stejně jako zájmena – v kladném rozkazovacím způsobu se staví za sloveso a jsou připojena pomlčkou:
Prends-en beaucoup. – Vezmi jich hodně.
Allez-y ! – Běžte tam!
Kvůli výslovnosti se u sloves typu penser a u slovesa aller ve druhé osobě jednotného čísla výjimečně přidá koncovka –s (jako v přítomném čase):
Vas-y ! – Běž tam!
Penses-y ! – Mysli na to!
V záporném rozkazu umisťujeme zájmena en a y za záporku:
N’en prenez pas beaucoup. – Neberte jich hodně.
N’y pense pas trop ! – Příliš na to nemysli!
N’y va pas ! – Nechoď tam!
Pravopis: Stejně jako u otázky před otazníkem, tak i v rozkazovacím způsobu před vykřičníkem se vždy dělá mezera.
5 Vyjádření průběhu v přítomném čase
Určitě vám vrtá hlavou, jak to, že jsme si dosud neřekli o tom, jak vyjádřit činnost, kterou dělám právě teď (francouzsky en ce moment). Francouzština má stejně jako angličtina vyjádření průběhu a slouží k tomu fráze être en train de + infinitiv slovesa. V praxi to vypadá následovně:
Je suis en train de travailler. – Právě pracuji.
Il est en train de courir. – Právě běhá.
Nous sommes en train de se changer. – Právě se převlíkáme.
Tato fráze se celkově příliš nepoužívá, nicméně pokud budete chtít dát opravdu důraz na to, že něco zrovna teď probíhá, tak se nebojte ji použít.
6 Využití přítomného času k vyjádření budoucnosti
Přítomný čas může vyjadřovat také budoucnost, když víme přesný čas toho, kdy se bude něco dít.
J’enseigne à 15 heures aujourd’hui. – Dnes učím ve tři odpoledne.
Více se dozvíte v našem článku Blízká budoucnost.
Blahopřejeme! Právě jste si osvojili základní a nejvíce používaný čas ve francouzštině – přítomný čas. Co takhle zabrousit do dalších francouzských časů? Do minulosti se můžete vydat s naším článkem Imperfektum nebo se koukněte na článek o Minulém času složeném ve francouzštině. Pokud spíš hledíte do budoucnosti, určitě doporučujeme další francouzské časy – Budoucí čas prostý a Blízkou budoucnost.
