V článku se dozvíte vše, co je pro vás o minulém času v němčině užitečné vědět. Vysvětlíme si rozdíl mezi préteritem a perfektem. Názorně si ukážeme na jednoduchých příkladech, jak se tvoří. Díky časové ose lehce pochopíte, jak je používat. Poté se podíváme na zoubek tolik obávanému plusquamperfektu a nakonec dostanete pár užitečných rad, které vám minulý čas v němčině určitě usnadní.
Na závěr nesmí chybět krátký test na procvičení minulého času.

1. Rozdělení minulých časů v němčině a jejich funkce

Na úvod vám dáme úkol. Zkuste si vybavit nejhezčí zážitek z minulé dovolené nebo prázdnin. Teď ho v němčině popište ostatním. Jste si jisti, jaký gramatický čas při vyprávění použít?

Nabízí se jednoduchá odpověď. Minulý čas. Správně, ale který minulý čas máte na mysli? Němčina využívá pro vyjádření minulosti rovnou tři minulé časy. Jsou to préteritum (das Präteritum), perfektum (das Perfekt) a plusquamperfektum (das Plusquamperfekt). Jaké jsou mezi nimi rozdíly a kdy je můžete použít, to se dozvíte právě teď.

Nejdříve vám v jednoduchém přehledu vysvětlíme, co jednotlivé pojmy znamenají.

Préteritum (Präteritum) je minulý čas jednoduchý, který se skládá z jednoho tvaru slovesa, vyjadřujícího minulost.

  • Am Wochenende war ich im Gebirge. (O víkendu jsem byl na horách.)
  • Er ging mit seinen Freunden zur Schule. (Chodil do školy se svými kamarády.)

Perfektum (Perfekt) je minulý čas složený, který se skládá ze dvou částí. První část tvoří určitý tvar pomocného slovesa v přítomném čase a druhou částí je tzv. příčestí minulé plnovýznamového slovesa.

  • Was hast du gesagt? (Co jsi říkal?)
  • Ich bin heute morgen spät aufgestanden. (Dnes ráno jsem vstal pozdě.)

Plusquamperfektum (Plusquamperfekt) nebo-li čas předminulý je spíše okrajovou záležitostí, která se v běžné řeči vyskytuje zřídka. Jde stejně jako u perfekta o čas složený. Opět se tvoří určitým tvarem pomocného slovesa, tentokrát ale v préteritu. K němu pak přidáváte příčestí minulé plnovýznamového slovesa.

  • Als ich gefrühstückt hatte, fuhr ich zum Flughafen. (Když jsem se nasnídal, jel jsem na letiště.)
  • Nachdem ich zum Flughafen gekommen war, ließ ich mein Auto auf dem Parkplatz. (Poté, co jsem přijel na letiště, nechal jsem auto na parkovišti.)

Pojďme si znázornit pořadí jednotlivých časů na časové ose, abyste si lépe uvědomili, jak na sebe navazují.

Na této časové ose jasně vidíte, že plusquamperfektum je gramatický čas, který označuje „nejstarší minulost“, po něm následuje préteritum a pak perfektum, které má nejbližší vztah k přítomnosti.

2. Préteritum (Präteritum)

Préteritum je minulý čas jednoduchý, který se skládá z jednoho tvaru slovesa, vyjadřujícího minulost.

  • Am Wochenende war ich im Gebirge. (O víkendu jsem byl na horách.)
  • Er ging mit seinen Freunden zur Schule. (Chodil do školy se svými kamarády.)

Na časové přímce se préteritum vyskytuje hned po plusquamperfektu. Proto sloužil původně tento minulý čas k vyjádření prostého minulého děje bez vztahu k přítomnosti. Užíval se hlavně v mluveném projevu, např. při vyprávění zážitků z dovolené nebo jiných událostí časově již uzavřených v minulosti.

  • Im Urlaub fuhr ich nach Italien. (O dovolené jsem jel do Itálie.)
  • Ich wohnte in einem schönen Hotel am Meer. (Bydlel jsem v pěkném hotelu u moře.)

Současná němčina však toto pravidlo běžně porušuje a nyní v těchto výpovědích často uslyšíte perfektum.

  • Im Urlaub bin ich nach Italien gefahren. (O dovolené jsem jel do Itálie.)
  • Ich habe in einem schönen Hotel am Meer gewohnt. (Bydlel jsem v pěkném hotelu u moře.)

Jednoznačně se však préteritní tvary prosazují při použití:
1. Modálních sloves

  • Er wollte es wissen. (Chtěl to vědět.)
  • Ich musste es sagen. (Musela jsem to říct.)
  • Wir konnten es nicht machen. (Nemohli jsme to udělat.)

2. sloves sein, haben, werden

  • Ich war überrascht. (Byl jsem překvapený.)
  • Er hatte viel Zeit. (Měl hodně času.)
  • Sie wurde krank. (Onemocněla.)

Důvod je jednoduchý – préteritní tvary jsou kratší a jednodušší.

Více o tvoření préterita u pravidelných, nepravidelných a modálních sloves spolu s příklady se dozvíte v samostatném gramatickém článku Préteritum.

3. Perfektum (Perfekt)

Perfektum je další z variant, jak v němčině vyjádřit minulý čas. Na rozdíl od préterita je perfektum minulý čas složený. Je složeno vždy ze dvou částí – pomocného slovesa ve tvaru určitém a příčestí minulého plnovýznamového slovesa. Pomocné sloveso v určitém tvaru (tedy časované) je ve větě většinou na druhém místě (oznamovací věta, zjišťovací otázka). Může však stát i na místě prvním (doplňovací otázka). Příčestí minulé je vždy na konci věty.

  • Ich habe es dir gesagt. (Řekl jsem ti to.)
  • Wann sind Sie gekommen? (Kdy jste přijel?)
  • Hast du es schon gesehen? (Už jsi to viděla?)

Na naší pomyslné časové ose stojí perfektum nejblíže k přítomnosti. Používá se tedy k vyjádření minulosti, která má vztah k přítomnosti. Perfektum je označováno jako „čas dialogu“. Vyjadřujete jím informace v běžném rozhovoru a konstatujete fakta.

  • Ich bin heute spät aufgestanden. (Dnes jsem vstal pozdě.)
  • Hast du es schon gehört? (Už jsi to slyšel?)

Perfektum stejně jako préteritum vyjadřuje v současné němčině často i uzavřenou minulost. Rozdíly mezi používáním préterita a perfekta u plnovýznamových sloves se tedy stírají.

  • Ich habe ihn im Urlaub kennengelernt. (Seznámila jsem se s ním na dovolené.)
  • Letztes Jahr sind wir viel gereist. (Minulý rok jsme hodně cestovali.)

Při vyjadřování minulého času v souvětí může němčina libovolně kombinovat oba časy (perfektum i préteritum). Je to hlavně v takovém případě, pokud použijete sloveso haben, sein, werden nebo modální slovesa. Důvodem jsou jednodušší a kratší tvary v préteritu.

Als ich zwölf Jahre alt war, habe ich Klavier gespielt.
(Když mi bylo dvanáct, hrála jsem na klavír.)
préteritum + perfektum
Im Urlaub haben wir in einem Hotel gewohnt, das zwei Swimmingpools hatte.
(O dovolené jsme bydleli v hotelu, který měl dva
bazény.)
perfektum + préteritum
Als er an der Uni studierte, musste er viel lernen.
(Když studoval na univerzitě, musel se hodně učit.)
préteritum + perfektum
Seit seiner Kindheit lebte er auf dem Lande aber er wollte immer in der Stadt wohnen.
(Od dětství žil na venkově, ale vždy chtěl žít ve městě.)
préteritum + perfektum

Pokud se chcete dozvědět více o tvoření perfekta pravidelných, nepravidelných nebo modálních sloves (včetně příkladů), podívejte se na samostatný gramatický článek Perfektum.

4. Plusquamperfektum (Plusquamperfekt)

Plusquamperfektum je často kámen úrazu mnohých gramatických testů. My vám ale ukážeme, jak na něj. Nejdříve si vysvětlíme, co plusquamperfektum je a jak se tvoří.

Plusquamperfektum je označení pro předminulý čas v němčině. Jedná se o minulý čas složený. Jak již jeho název napovídá, bude mít něco společného s perfektem. Skládá se tedy z určitého tvaru pomocného slovesa a příčestí minulého plnovýznamového slovesa, které je stejné jako u perfekta.

Jako pomocná slovesa se v plusquamperfektu používají slovesa haben nebo sein. Tentokrát jsou však ve tvaru préterita, tedy ich hatte nebo ich war.

Výsledný tvar plusquamperfekta je tedy kombinací vyčasovaného tvaru préterita od slovesa haben/sein a příčestí minulého plnovýznamového slovesa Pro názornost vám uvedeme všechny tvary.

HABEN
ichhatte gewohnt
(bydlel jsem)
wirhatten gewohnt
(bydleli jsme)
duhattest gewohnt
(bydlel jsi)
ihrhattet gewohnt
(bydleli jste)
er, sie, eshatte gewohnt
(on, ona, ono bydlel/a/o)
sie, Siehatten gewohnt
(bydleli jste, bydlel jste)
SEIN
ichwar gekommen
(přijel/přišel jsem)
wirwaren gekommen
(přijeli/přišli jsme)
duwarst gekommen
(přijel/přišel jsi)
ihrwart gekommen
(přijeli/přišli jste)
er, sie, eswar gekommen
(on,ona,ono přijel/přišel)
sie, Siewaren gekommen
(přijeli/přišli jste, přijel/přišel jste)

Pravidla pro užívání tvaru pomocného slovesa sein nebo haben jsou stejná jako v perfektu. Platí tedy, že ve většině případů používáte pomocné sloveso haben.

  • ich hatte gearbeitet (pracoval jsem)
  • er hatte gelesen (četl)

Pouze pokud se jedná o pohyb nebo změnu stavu, použijte pomocné sloveso sein.

  • ich war gereist (cestoval jsem) – pohyb
  • es war passiert (stalo se) – změna stavu

Tvoření příčestí minulého plnovýznamového slovesa podléhá stejným pravidlům jako u perfekta.

V případě, že jde o pravidelná slovesa, tvoříte příčestí pomocí předpony ge- a přípony -t ke slovesnému kmeni.

macheninfinitiv (dělat)
machenslovesný kmen
ge-mach-tpříčestí minulé

U sloves nepravidelných začínají tvary příčestí minulého předponou ge- a končí příponou -en. Často se tyto tvary liší od infinitivu slovesa. Doporučujeme vám, abyste si tyto tvary vždy pro jistotu vyhledali a naučili se je.

schwimmeninfinitiv (plavat)
ge-schwomm-enpříčestí minulé
fahreninfinitiv (jezdit)
ge-fahr-enpříčestí minulé
TIP: Základní přehled tvarů nepravidelných sloves najdete v gramatickém článku Nepravidelná slovesa.

Jak jsme si již vysvětlili, plusquamperfektum je čas předminulý. To znamená, že na naší časové ose předchází času minulému (préteritu a perfektu) a lze jím vyjádřit všechny události, které se před tímto minulým časem staly. Věty v plusquamperfektu se tedy do češtiny překládají minulým časem, stejně jako je tomu u préterita nebo perfekta.

Plusquamperfektum se používá např. v takovém souvětí, v němž chcete vyjádřit časovou souslednost. V tom případě se pro vyjádření minulosti plusquamperfektum kombinuje vždy s préteritem. Plusquamperfektum označuje událost „starší“, která se stala před událostí vyjádřenou préteritem.

Er sagte, dass er darüber irgendwo gelesen hatte.
(Říkal, že už o tom někde četl.)
préteritum + plusquamperfektum

Plusquamperfektum se užívá ve větách časových. Ty jsou obvykle uvedeny časovými spojkami nachdem (poté, co), als (když), bevor (dříve než).

Nachdem er gefrühstückt hatte, fuhr er zum Flughafen.
(Poté, co se nasnídal, jel na letiště.)
plusquamperfektum + préteritum
Als ich es erfahren hatte,schrieb ich an meinem Vater.
(Když jsem se to dozvěděl, napsal jsem svému otci.)
plusquamperfektum + préteritum

U časové spojky als není časová souslednost povinná, běžně se minulost vyjadřuje stejným gramatickým časem (préteritem nebo perfektem).

Bevor ich ins Kino ging, hatte ich meine Wohnung aufgeräumt.
(Dříve než jsem šel do kina, uklidil jsem svůj byt.)
préteritum + plusquamperfektum

Pozor! Při užití spojky bevor si nejdříve uvědomte, která z časových událostí je „starší“. Spojkou bevor je uvozena vedlejší věta s časově „mladší událostí“ a „starší událost“ je pak ve větě hlavní.

Je nutno dodat, že plusquamperfektum se ze všech minulých časů používá nejméně.
V běžných komunikačních situacích se s ním potkáte jen zřídka. Jde spíše o gramatický čas používaný v literatuře a písemném projevu.

5. Cvičení na závěr

Na závěr jsme si pro vás připravili krátký test / cvičení na minulý čas v němčině. Můžete si v něm vyzkoušet, kdy používat v němčině préteritum, perfektum nebo plusquamperfektum. Systém vám výsledek testu vyhodnotí a ukáže správné výsledky cvičení na minulý čas v němčině.

Žádné komentáře

Napište nám, jak se vám článek líbil, uděláte nám radost

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.