1. Osobní zájmena v němčině
Osobní zájmena jsou slova, která nahrazují podstatná jména označující osoby, věcí a skutečností, nebo která na ně blíže ukazují. Abychom například nemuseli stále opakovat jedno jméno, pomůžeme si právě osobním zájmenem.
- Eva und Peter sind ins Kino gegangen. Sie haben sich sehr gefreut. (Eva a Petr šli do kina. Oni se moc těšili.)
Společně si osobní zájmena projdeme a vysvětlíme si, jak je skloňovat a správně používat. Určitě si také nezapomeneme říci něco o zájmenu ES a vše řádně zopakujeme ve cvičení na konci článku.
2. Skloňování osobních zájmen v němčině
Skloňování osobních zájmen – jednotné číslo
| 1. p. | ich (já) | du (ty) | er (on) | sie (ona) | es (ono) |
| 2. p. | meiner | deiner | seiner | ihrer | seiner |
| 3. p. | mir | dir | ihm | ihr | ihm |
| 4. p. | mich | dich | ihn | sie | es |
Skloňování osobních zájmen – množné číslo
| 1. p. | wir (my) | ihr (vy) | sie (oni) | Sie (Vy) |
| 2. p. | unser | euer | ihrer | Ihrer |
| 3. p. | uns | euch | ihnen | Ihnen |
| 4. p. | uns | euch | sie | Sie |
2. pád
V tabulce je kurzívou zvýrazněný 2. pád. Tyto tvary se v dnešní němčině používají pouze zřídka.
Vykání
V němčině vykáme pomocí zájmena Sie. Všimněme si, že pokud vykáme, píšeme vždy velké počáteční písmeno (Sie, Ihrer, Ihnen, Sie). V češtině to odpovídá zastaralému onikání.
Zájmeno ihr (vy) používáme, pokud všem lidem v dané skupině tykáme, tedy oslovujeme-li třeba děti, přátele, členy rodiny apod.
3. Použití osobních zájmen v němčině
Osobní zájmena používáme:
- s předložkami: Ich lebe mit ihm. (Žiju s ním.)
- se slovesy: Ich antworte ihr. (Odpovídám jí.)
Dva předměty v německé větě
- Pokud jsou ve větě dva předměty, jsou v pořadí 3. pád a 4. pád, pokud jsou oba vyjádřeny podstatným jménem:
Ich schenke meiner Schwester einen Ball. (Daruji své sestře míč.) - Pokud oba předměty vyjádříme osobním zájmenem, je pořadí opačné, tedy 4. pád a 3. pád:
Ich schenke ihn ihr. (Daruji jí ho.) - Pokud je jeden předmět vyjádřen podstatným jménem a druhý osobním zájmenem, stojí nejprve osobní zájmeno a potom podstatné jméno (bez ohledu na pád):
Ich schenke ihr einen Ball. (Daruji jí míč.)
Ich schenke ihn meiner Schwester. (Daruji ho své sestře.)
4. Zájmeno ES
- Zájmenem ES můžeme nahradit podstatné jméno rodu středního:
Das Buch ist schön. Es gefällt mir. (Ta kniha je hezká. Líbí se mi.) - Neosobní zájmeno ES může stát také na začátku věty, pokud se vztahuje k podmětu, který je za slovesem:
Es kamen viele Freunde zu uns. (Přišlo k nám hodně přátel.)
POZOR! Pokud je na prvním místě podmět nebo jiný větný člen, es se vypouští:
Zu uns kamen viele Freunde. (Přišlo k nám hodně přátel.)
V pasivních větách stojí es také na začátku věty:
Es wurde gesagt, dass … (Bylo řečeno, že …) - ES jako formální podmět se objevuje ve vazbách a ustálených spojeních:
Es schneit. (Sněží.)
Es ist halb acht. (Je půl osmé.)
Was gibt es zum Mittagessen? (Co je k obědu?)
Es tut mir leid. (Je mi líto.)
5. Opakujeme!
- Pokud vyjadřujeme předměty ve větě osobními zájmeny, nejdříve přijde na řadu 4.pád a poté 3. pád:
Ich gebe sie ihm. (Dám ji jemu.) - Vykáme pomocí zájmena sie (oni) – musíme ale použít velké písmeno Sie, Ihrer, Ihnen, Sie.
- Zájmeno ES můžeme použít ve větách a ustálených spojení jako jsou:
Es regnet.
Wie spät ist es?
Wie geht es dir?
6. Cvičení na osobní zájmena
Je to všechno jasné? V následujícím cvičení na zájmena si můžete vyzkoušet, jak jste osobní zájmena v němčině pochopili.
