Před podstatným jménem v němčině (případně před jemu předcházejícím přídavným jménem) stojí obvykle člen, který současně vyjadřuje rod podstatného jména. Stejně jako např. v angličtině existuje i v němčině člen určitý a člen neurčitý. Ve zvláštních případech může stát podstatné jméno bez členu, hovoříme potom o tzv. členu nulovém (viz níže).

Čeština se členy nepracuje, nicméně v němčině jsou nezbytné a nelze je ve větách vynechávat.
PAMATUJ:
Pokud se v němčině setkáme s novým podstatným jménem, je nutné se ho naučit se členem! Jinými slovy – je třeba vědět, zda je podstatné jméno rodu mužského (der), ženského (die) či středního (das).

Pozor! Rod podstatných jmen v němčině nemusí odpovídat rodu podstatných jmen v češtině.
př.: der Garten (mužský rod) zahrada (ženský rod)
die See (ženský rod) moře (střední rod)
das Bild (střední rod) obraz (mužský rod)

Člen má v němčině několik funkcí:
a) označuje gramatický rod podstatného jména
der (ein) Mann – mužský rod, die (eine) Frau – ženský rod, das (ein) Kind – střední rod

b) vyjadřuje pád a číslo podstatného jména
dem (einem) Mann – 3. pád, jednotné číslo

c) pomocí členu můžeme většinu slov tzv. substantizovat, to znamená vytvořit z nich
podstatné jméno
singen (zpívat – sloveso) – das Singen (zpívání – podstatné jméno), eins (jedna – číslovka) – die Eins (jednička – podstatné jméno)

1Člen neurčitý

ein (mužský rod), eine (ženský rod), ein (střední rod)
-> Používá se, pokud jde o osoby či věci neznámé, všeobecné nebo poprvé zmiňované.
-> Do češtiny se obvykle nepřekládá, ale významově mu odpovídá překlad „nějaký“, „nějaká“, „nějaké“ nebo „jeden“, jedna“, „jedno“.
.: Hast du eine Frage? – Máš nějaký (jeden) dotaz?
-> Nemá tvar množného čísla, podstatné jméno pak stojí bez členu.
.: Hast du Fragen? – Máš (nějaké) otázky?

Skloňování neurčitého členu
Tvar neurčitého členu závisí nejen na rodu podstatného jména, ale i na jeho pádu, člen tedy musíme spolu s podstatným jménem skloňovat. Němčina má na rozdíl od češtiny pouze čtyři pády.

fahren (jet)sprechen (mluvit)
2. osoba jedn. č.fahr(e)! sprich!
2. osoba mn. č.fahrt!sprecht!
1. osoba mn. č.fahren wir!sprechen wir!
3. osoba mn. č.fahren Sie!sprechen Sie!

Neurčitý člen nemá v žádném rodu tvar množného čísla:
sein (být)haben (mít)werden (stát se)
2. osoba jedn. č.sei! habe! werde!
2. osoba mn. č.seid! habt!werdet!
1. osoba mn. č.seien wir! haben wir!werden wir!
3. osoba mn. č.seien Sie! haben Sie!werden Sie!

2Člen určitý

der (mužský rod), die (ženský rod), das (střední rod); die (množné číslo pro všechny rody)
-> Používá se, pokud jde o osoby či věci známé, konkrétní nebo již zmiňované.
-> Do češtiny se obvykle nepřekládá, významově mu odpovídá překlad „ten“, „ta“, „to“, „ti“.
př.: Das Haus ist sehr schön. – Ten dům je velmi pěkný.
Skloňování určitého členu
Tvar určitého členu závisí nejen na rodu podstatného jména, ale i na jeho pádu, člen určitý tedy musíme spolu s podstatným jménem skloňovat.

aufräumen (uklízet)
2. osoba jedn. č. räume auf!
2. osoba mn. č.räumt auf!
1. osoba mn. č.räumen wir auf!
3. osoba mn. č.räumen Sie auf!

Tvar určitého členu je pro všechny rody stejný:
sich vorstellen (představit si)sich vorstellen (představit se)
2. osoba jedn. č.stell(e) dir vor!stell(e) dich vor!
2. osoba mn. č.stellt euch vor!stellt euch vor!
1. osoba mn. č.stellen wir uns vor!stellen wir uns vor!
3. osoba mn. č.stellen Sie sich vor!stellen Sie sich vor!

3Shrnutí:

Až na výjimečné případy (viz níže – nulový člen) musí stát v němčině před každým podstatným jménem člen – určitý nebo neurčitý, podstatné jméno nemůže stát samostatně. Člen může být nahrazen jiným „determinátorem“ v podobě např. přivlastňovacího zájmena, ukazovacího zájmena či číslovky (viz další kapitoly).
př.: ein Mann, der Mann, mein Mann, dieser Mann, zwei Männer
Kdy použijeme v němčině člen neurčitý – ein, eine, ein?

počet výukových obrazovek a cvičení150+
doporučená délka studia4 měsíce dle intenzity studia
počet slovíček a frází500+
výklady v češtiněano
překlady slovíček do češtinyano
možnost volitelných skype lekcíano
vyučovací metodykomunikativní, direktivní
vstupní požadavky na studentažádné

Kdy použijeme v němčině člen určitý – der, die, das; die?
počet výukových obrazovek a cvičení400+
doporučená délka studia4 měsíce dle intenzity studia
počet slovíček a frází1100+
výklady v češtiněano
překlady slovíček do češtinyano
možnost volitelných skype lekcíano
vyučovací metodykomunikativní, direktivní
vstupní požadavky na studentažádné

Kdy použijeme v němčině člen nulový (podstatné jméno stojí bez členu)?
počet výukových obrazovek a cvičení100+
doporučená délka studia1 měsíc dle intenzity studia
počet slovíček a frází250+
výklady v češtiněano
překlady slovíček do češtinyano
možnost volitelných skype lekcíano
vyučovací metodykomunikativní, direktivní
vstupní požadavky na studentažádné